Strategie číslo 1 při hledání zaměstnání

Tato strategie je ověřená časem - protože se používala dávno předtím, než vznikl internet, úřady práce, lovci mozků a zprostředkovatelské agentury. Je nenákladná a jednoduchá - a může být i příjemná.

Je to samozřejmě kontaktování vašich známých.

Každý z nás zná desítky lidí, možná i stovky. Jedná se o následující skupiny:

Příbuzní a přátelé
V této skupině je velká šance, že vám pomohou a pravděpodobně pro vás bude nejjednodušší začít od těchto lidí.

Bývalí kolegové
Někdy se může stát, že se vrátíte k zaměstnavateli u kterého jste pracovali dříve. Pokud se ozvete bývalým kolegům může se stát že vám sami a ochotně navrhnou zda se nechcete vrátit a jaké jsou volné pozice.

Sousedé a náhodní známí z místa bydliště
Těchto lidí může být hodně a mohou být ve velmi různorodém postavení. I když se s nimi budete znát jen povrchně, stačí, že je oslovíte a zeptáte se.

Bývalí spolužáci ze střední a vysoké školy
Tato skupina bývá velmi podceňována a přitom je v ní velký potenciál. Jen si vzpomeňte kolik legrace jste si užili s některými z nich a kolik těžkých situací jste společně překonali. Možná jste si často vzájemně pomáhali. A pokud jste se delší dobu neviděli, právě lidé z této skupiny mohou být v postavení, z něhož vám dokážou významně pomoci. Toto je velká příležitost i pro starší generaci, která si někdy skutečně těžko najde dobrou práci.

Prostřednictvím uvedených skupin lidí se můžete dostat k pracovní příležitosti, o které byste se jinak nedozvěděli. Ale vás možná teď napadají důvody, proč to raději neudělat:

  • nikdo mi nebude chtít pomoci,
  • nechci nikomu zůstat nic dlužen,
  • je pro mě nepříjemné, aby ostatní věděli o tom, že hledám práci,
  • nic o mně nevědí, těžko mi dokáží pomoci,
  • nemám čas na zbytečné schůzky a rozhovory, které nepřinesou výsledek hned, musím si najít práci co nejdříve.


Ani jeden z těchto argumentů neobstojí před tím, že se připravujete o dobrý zdroj pracovních příležitostí a odmítáte upřímnou pomoc, kterou by vám ti lidé mohli poskytnout.

Abyste zmírnili nepříjemné pocity, zkuste použít některý z následujících postupů:

1. Ne všechny schůzky musí být plánované. Se sousedem se setkáte ve výtahu nebo na ulici náhodou a stačí s ním prohodit několik slov (ale stává se přece, že se s lidmi zdržíme i na hodinu či více).

2. Na setkání, které plánujete, se připravte tak, že si předem promyslíte, jak vysvětlíte známému svou situaci a to co potřebujete.

3. Nežádejte druhé, aby vám našli práci. Taková situace nebude příjemná vám ani vašemu známému. Namísto toho požádejte o radu, kde byste se podle něj mohli zkusit ucházet o místo nebo jakoukoliv jinou radu, která by souvisela s hledáním zaměstnání. Cokoliv se dozvíte může být užitečné.
Například: Co je nového u vás ve firmě? Neodchází někdo? Nechystá se otevření nové pobočky nebo nového oddělení? Neviděl si někde oznámení o tom, že hledají zaměstnance? Nejde některá kolegyně na mateřskou dovolenou?

4. Pokud si hledáte nové zaměstnání a ještě jste zaměstnáni u původního zaměstnavatele, můžete zmínit, že se snažíte změnit směr v kariéře a popište o jakou práci se zajímáte. Zeptejte se známého, co si o tom myslí.

5. Případně (čili pokud se lépe znáte), pokuste se známého "vtáhnout" do vašeho úsilí, zainteresovat ho na tom, o co se snažíte. Může se stát vaším důvěrníkem, pokud je zkušenější, může být vaším "poradcem".

6. Zeptejte se známého, jestli vás může osobně představit komukoli, kdo by vám mohl pomoci pokročit - může jít například o vedoucího pracovníka, kolegu, který má na starosti setkání se zástupci různých společností a podobně. Ujistěte ho, že nechcete, aby za vás hledal práci, ale aby vám jen trochu pomohl získat nové zdroje a možnosti.

I když ani tato strategie, podobně jako ostatní, není zaručena, je to nejlepší způsob jak začít s hledáním nového zaměstnání. Možná budete překvapeni jak dobré výsledky vám v krátkém čase může přinést.